Jak zacházet s úrazy hlavy a otřesem mozku v MMA

Jak “zacházet “ s úrazy hlavy a otřesem mozku v MMA a u bojových sportů obecně

Dovolte mi, abych se úvodem pověnoval a v několika málo větách se vám pokusil nastínit, poměrně závažné téma, vyskytující se nejen v bojových sportech a to jsou úrazy hlavy, respektive bohužel poměrně frekventní diagnoza tzv. otřesu mozku.

Začneme definicí 

Otřes mozku (komoce mozková, commotio cerebri - pro latiníky ) je definován jako náhlá porucha mozkových funkcí vyvolaná mechanickým úrazem a nejčastěji provázená různě dlouhým bezvědomím (od zlomků sekundy po hodiny), často bolestí hlavy, nevolností, zvracením a někdy různě dlouhou dobu i zmateností. Otřes mozku je někdy doprovázen retrográdní - rozuměj  “zpětnou“, amnézií (pacient si nevzpomíná co se před úrazem dělo, zdali a v jakém kole zápasu se právě nachází, kde je, proč tam je, kolik je hodin atd). Otřes nemusí vzniknout jen nárazem do hlavy, ale i jiným mechanismem - např. prudké dosednutí na hýždě. Zde se jedná o přenesené vektory sil bederní páteře na hlavu a páteř krční.

Patofysilogický mechanismus vzniku otřesu mozku (informace spíše pro akademiky) není doposud zcela přesně vysvětlen, předpokládá se funkční vratná porucha retikulo-kortikálních axonů, to jen tak na okraj.

Příznaky, symptomy a klinický stav

Ten jsme zmiňovali výše, za podstatné zde považuji upozornit na situaci, kdy  pacient/zápasník po probrání z bezvědomí do něj opět znovu, byť jen kratkodobě, upadá. To může být známkou závažnějšího poškození CNS. 

Rozdělení otřesu mozku podle délky poruchy vědomí:

I. stupeň - sekundy, mx. do 5 minut (většina komocí)
II. stupeň - do 15 minut
III. stupeň - do 30 minut
Nad 30 minut neklasifikujeme poranění jako komoci, ale již jako difuzní axonální poranění nebo kontuzi (pohmoždění).

První pomoc u otřesu mozku

Vždy zajištuje samozřejmě lékař a zdravotnický tým, který je přitomný na každém Eventu. Stabilizuje zápasníka, zajištuje životní funkce a rozhoduje zdali je potřebný převoz do nemocnice k vyšetření, k vyloučení závažnějšího (v současné době nepoznatelného) poškození mozku - subdurální krvácení, subarachnoidální krvácení (krvácení "pod lebku"), intracerebrální krvácení (do mozku) - příznaky a projevy subdurálního, subarachnoidálního a epidurálního krvácení.

Každý zápasník by měl bý po tvrdém K.O. vyšetřen v blízkém časovém horizontu v nemocnici!

Zde se eventuálně doplní další vyšetření (Rentgen hlavy, krční páteře, CT mozku, vždy neurologické vyšetření).

Při težkých stavech jsou většinou pacienti sledováni na chirurgii max. Kolem do 2 dnů, setrvávají v klidovém režimu (na  lůžku), dostávají symptomatické léky (proti zvracení, proti bolesti hlavy, event. proti otoku mozku ad.).

Možná rizika - tzv. “Co se děje po otřesu mozku”:

Postkomoční syndrom

Jako postkomoční syndrom označujeme skupinu příznaků (bolesti hlavy, migreny, pocit na zvracení a zvracení, únava, špatná tolerance fyzické záteže, poruchy zraku atd.), které se dostavují asi u 50% pacientů po komoci. Může se rozvinout různě dlouhou dobu po úraze - někdy v těsné závislosti, někdy až po několika dnech. Většinou opět během několika dní odeznívá, trvá maximálně několik měsíců, v krajním případě do 1 roku.

To nejpodstatnějsí: 

1- Léčba otřesu mozku:

Při težkých stavech přichazí hospitalizace na chirurgickém oddělení 3-5 dní k observaci pro vyloučení rozvoje sekundárních poranění mozku. Základem terapie je, klid na lůžku a monitoring vývoje stavu pacienta.

Doporučuje se šetření celkem 3-4 týdny!!

Lehčí stavy možno dosledovat v domácím léčení.

2- Prognóza

Prognóza je při kvalitním a odborném zaléčení v zásadě dobrá, trvalé následky obvykle nejsou. Diskutovaný postkomočný syndrom, se může objevit až u 50% nemocných a vyžaduje delší dobu rekonvalescence, mnohdy uplné opuštení kontaktních sportů. 

3- Zotavování, rekonvalescence po otřesu mozku

Klidový režim, bez fyzické a psychické záteže, by měl být zhruba 2-3 týdny - zcela nutné, nepodkročitelné minimum, v opačném případě se zápasník vystavuje riziku dlouhodobých bolestí hlavy. V této době by měl být navýšen příjem vitamínů a minerálu, měl by být dodržován dostatečný hydratační režim.

Co závěrem: Každý zápasník, dříve než znovu vstoupí do plného tréninkového procesu, apriori muže být připrven k zápasu, by měl být vždy pečlivě kontrolně klinicky vyšetřen ošetřujícím lékařem a uznán tak  schopným plnokontaktní výkonnostní záteže bez omezení, jinak své tělo vystavuje významným rizikům, která jak plyne z předchozího textu, nemusí být bohužel vždy na první pohled zcela  patrná. Lze tedy  říci, že k plné rekonvascenci po tvrdém KO, mozek a centrální nervová soustava zápasníka potřebují něco kolem 3-4 týdnů odpočinku. Pokud se tímto budeme řídit, významně snížíme  riziko možného rozvoje výše zmíněného závažného postkomočního syndromu.

MUDr. Pavel Holeka